Původ rodu Špráchalů
poslední aktualisace v sekci:
- 17.9.2011 doplnění seznamu jmen na pomnících padlým (Chutnovka-Mírová p.K., Příchovice, Sedliště, Střevač)
- 10.6.2011 nová sekce: spřízněná příjmení
- 9.6.2011 aktualisace profilu Kamily Špráchalové
- 5.6.2011 aktualisace profilu Jany Špráchalové
- genealogické bádání zatím ustalo na překážkách ze strany okresního archivu
Původ rodu Špráchalů je zatím velmi nejistý a jeho počátky, podepřené písemnými prameny, sahají pouze do období po třicetileté válce. Tehdy je r. 1651 v Soupise poddaných podle víry zaznamenán v Třebnouševsi na Hořicku hospodář Jan Špráchal se svou manželkou Kateřinou. Je otázkou, odkud sem jeho předkové přišli, ale již samotné jeho příjmení navádí k německému původu, neboť se vykládá na počeštěný tvar ze starohornoněmeckého sprâche; vyložit by se dal jako mluvka, žvanil.
Hořicko byla oblast místopisně česká, dá se tedy předpokládat, že v té době byl tento člen rodu již plně splynut s českým živlem, čemuž odpovídá i jeho ustálená forma počeštěného příjmení v českém prostředí. Poukazuje to na dlouhodobější výsledek integrace několika generací.
Příhodnou dobou v historii pro příval Němců do Čech bylo hromadné stěhování v době luterské reformace během 16. století, kdy pro to byly vytvořeny výhodné hospodářské podmínky, volná půda a pracovní příležitosti. Tím se z populačního hlediska docílilo vyrovnání obyvatelstva Čech po značném poklesu počtu způsobeným husitskými válkami.V případě mnohem dříve zde usazeného rodu by pak připadala v úvahu až předhusitská doba během 13-14. století.
Jak se však z matričních zápisů jeví, posledních několik staletí bylo domovem Špráchalů především Královéhradecko, resp. Hořicko. Společnou kolébkou současných členů rodu byla ještě v 19. století nevelká ves Klenice, při cestě mezi Hořicemi a Hradcem Králové.
V současné době žije v Čechách necelá stovka příslušníků s příjmením Špráchal. Podle údajů Statistického úřadu z minulých let (2007), je z toho mužských zástupců pouze 48. Dlouhodobě je tak v pořadí četnosti toto příjmení zhruba na 15.000 místě.
Hořice ke konci 19. století (z knihy Aug.Sedláčka)